youngprimitive homepage

Víkend za náma. V pátek proběhl ikea workshop u Sýkorek v Bezměrově. Eliška chtěla Mildovi udělat překvapení a tak nakoupila botník a židličku. Koupil se burčák, upekly dobroty a já si z radostí zašrouboval. Fajn večer to byl! V sobotu se fotil nový yp obleček a večer sem se zasekl u kompu. Místo Nikonu jsem vytáhl iphone a fotil věci kolem. Vznikla z toho galerka, kterou si můžete prohlédnout zde.

Prázdniny skončily a všem televizním stanicím spadl kámen ze srdce. Lidé se vrátili z Chorvatska k televizím a stanice se můžou přetrhnout a divákům servírují novinky, na kterých vyšívali přes léto. Přiznám se. Máme doma televizi a semtam se na ni i dívám. Mám ji přímo za zády a většinou beru jen zvuk. Občas mě nějaký pořad vyhecuje a já otočím křeslo abych si udělal obrázek.

Od pondělí Prima nasadila žolíka. Pořad Čápi z mákem (zkuste si říct víckrát po sobě slovo čápi) Oslovila par nešťastnic z českého a slovenského světa celebrit. Model je víc než jednoduchý. Jedna uvaří jídlo pro ostatní. Buchty se sejdou, demonstrativně políbí, poklábosí, pomluví, zkritizují. První díl sme zachytili už v pondělí, kdy vařila Hanychová a věděli jsme, že v úterý by to mohla být pecka, protože se představí Iveta Bartošová. Šli sme kvůli tomu i o hodinu dřív na bazén, abychom to stihli :))) a musím říct...nelituju toho.

Odulá Bartošová ve půjčeném bytě své právničky spolu se třemi nohsledy navařila pro zbytek ánsáblu. Prakticky se jídla ani nedotkla a musela si dát po pár minutách doutníček, protože ona ho nešlukuje a jí tak míň čokolády. Jako nebudem se tu zbytečně zasekávat. Běžný dívák asi jen kroutí hlavou nad blbostí všech přítomných. Ten všímavější si v pořadu najde neskutečné špeky. Já pořad fascinovaně hltal od začátku až do konce.

Nemá cenu tu asi řešit, co vede ty nešťastnice k účasti na takovéhle šou a kritizovat tu povrchnost života celebrit. To by bylo příliš laciné. Prima vytvořila másterštik a snad poprvé v její historii ji musím zatleskat. Tohle se povedlo. Pro ty, kdo nestihli doporučuju webový archív Primy. Zábava zaručena!

Nedělní poklidné odpoledne. Poslední 3 týdny mám v ruce D700 a z počátečního nadšení ji nosím často u sebe. Posbíral sem pár fotek. Je to za krátké časové období, takže galerka je opět monotématická, plná Brunka, Nitky a malých dětí. Ale závěr srpna tam zachycený je. Jsem z toho přístroje prostě nadšený. Vím, že jsem to říkal po každém foťáku, ale s tímhle už si fakt do důchodu vystačím. Fullframe je opravu znát. Když si můžete dovolit fotit na ISO 6400 bez zásadního šumu, je to pecka. No, konec keců, mrkněte se sami. Jestli zvažujete fullframe, za sebe můžu jenom doporučit!

GALERIE MISHMASH 25

A máme tu zase jednu vtipnou historku. Jak Efa iphone 4 kupoval :) Pohodlně se usaďte, začínáme. Jako klasická apple addicted osoba sem měl svůj iphone 3G. Byl to můj kamarád a věrný společník. Bohužel vlastní blbostí jsem o něj přišel. Downgrade na Nokii byl bolestivý a plný utrpení. Proto sem se nemohl dočkat, až se u nás objeví novinka - iphone 4. Jiná alternativa neexistovala z mnoha důvodů, především pak proto, že vše ostatní mám s nakouslím jabkem a účet na mobile me dává tomu celému další rozměr.

Sledoval jsem denně novinky kolem iphonu 4. První spekulace mluvili o prodeji u našich operátorů někdy v průběhu září, října. To byla příliš vzdálená představa, proto sem se uchýlil k objednávce z UK. Můj známý mi ho tam pořídil. Čekací doba čtyřech týdnů mi způsobovala kroucení palců u noh, ale co naplat. Asi před týdnem kamarádovi došel do Londýna. Teď ještě jak ho dopravit do ČR...

Mezitím čeští operátoři oznámili prodej iphonu na 27. srpen. Ups!? Co teď? Vzhledem k tomu, že jsem dlouholetým zákazníkem vodafonu a plátce dph, cena tak pro mě začala být podstatně zajímavější, než cena iphonu z Londýna. Ten už sem teda zaplatil, ale abych tu chytrou krabičku měl co nejdřív, vypravil sem se o čtvrteční půlnoci do fronty mezi podobné zoufalce. Na rozdíl od nich jsem nebyl dostatečně červený /sleva 1.000,-/ a ochotný stepovat před krámem s vidinou, že mi buďto zavřou před nosem, nebo prostě telefony dojdou. Po půlhodině čekání jsem to vzdal a šel domů, abych si ho druhý den vklidu v Tescu koupil. Odnášel jsem si krásnou malou bílou krabičku s blaženým úsměvem, že jsem zase ušetřil, protože ten z Londýna prodám a tenhle mám do nákladů bez dph za rozumnej peníz.

Jak už to tak u těch mých hurá akcí bývá, asi za půl hodiny po úspěšném nákupu mi volá Nitka (z půjčeného telefonu) a se slzami v očích (znělo to tak) mi oznamuje, že v Práglu ztratila svůj iphone 3G... Je mi jasné, že ji nemůžu způsobit psychickou újmu pořízením nokie za korunu, proto i druhý iphone 4 zůstane v rodině a já se opět trošku víc prohnul, až mi křuplo v zádech. Ale co naděláte. Apple ovečka...

Ještě než se dozvíte, jestli to Petr v poušti za Haifou přežil, měl bych tady tip, kterej by rozhodně neměl zapadnout. Jakožto člověk odkojen domácí stravou z postoupské zahrádky, potažmo chlívku, mi zásadně v Praze chybí dobrý obchod se zeleninou a ovocem, pečivo, co není druhej den dobrý akorát na strouhanku, a tak. Prostě ty poctivý suroviny, s kterýma si v kuchyni vyhrajete tak, že to chutná dobře. Projekt Scuk.cz se o tohle snaží - mapuje (nejen v Praze, i když těch je většina) restaurace, obchůdky, lahůdkářství nebo třeba farmářské trhy, prostě všechna místa, kde se dá dobře a čerstvě nakoupit. Mimochodem, pokud čtete Cuketkův blog, pravděpodobně o Scuku už víte.

Co se týče mě, já zatím navštívil obchůdek Český grunt (zelenina, ovoce, maso, jogurty, pečivo od malých s středních farmářů, po dlouhé době jsem nemusel chleba druhý den vyhazovat) a La Bottega (Aromi), což je obchod pro italskou kuchyni, i když tam je cenová hladina někde jinde. V Kroměříži zabodoval Černý orel a ve Zlíně restaurace U Johana. Každopádně bod a palec nahoru takovým projektům.